- Reklama -spot_img

Suroviny, které byly dříve odpadem, jsou nyní nejvíce žádané

Aktuálně

inODPADY
inODPADY
Relativní a nezávislý magazín z oblasti životního prostředí a ekologie. Výběr článků a zpráv se zaměřením na problematiku odpadů, recyklace, upcyklace, technologie, legislativa, druhotné suroviny a tržní prostředí odpadového hospodářství.

Suroviny, které byly před třiceti lety nechtěný odpad, nyní mají větší cenu než měď či zinek. Ministerstvo průmyslu připravilo novou koncepci surovinové politiky, která zmapuje, kolik těchto kovů vlastně v Česku je. Nejvíce perspektivní jsou lithium nebo wolfram.

Lithium, niob, wolfram či indium. To, co bylo před třiceti lety na celém světě považováno při těžbě kovů spíše za nechtěný odpad, má dnes větší cenu než měď, zinek nebo cín. Pro průmysl − od výroby automobilů po nanotechnologie − jsou takzvané vzácné kovy a zeminy stále důležitější. Například kilogram wolframu stojí na komoditních burzách 27 dolarů za kilogram. Tradiční měď se prodává za necelých pět dolarů.

Suroviny, které dříve neměly ekonomické využití, jsou nyní hlavním důvodem, proč ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) navrhuje novou koncepci surovinové politiky. Cílem je zjistit, jak velké jsou v Česku potenciální zásoby těchto nerostů.

„Před třiceti lety se většina z nich považovala za nechtěnou příměs při těžbě neželezných kovů, jako jsou měď, hliník, zinek, cín nebo nikl. Teď se situace obrátila. Existují dokonce ložiska kovů, jež se těží hlavně kvůli příměsi, která je tam v řádu desetin procenta,“ vysvětlil ředitel odboru surovinové politiky ministerstva Pavel Kavina.

Většina světově významných ložisek vzácných kovů se nachází mimo Evropu − hlavně v Číně. V přepočtu na obyvatele je Evropa i největším dovozcem těchto surovin na světě. Proto Evropská komise v roce 2011 vytvořila seznam původně čtrnácti takzvaných kritických surovin, bez nichž se průmysl v EU neobejde.

Postupně se seznam rozrostl o další komodity, nezahrnuje ale energetické suroviny, jako je ropa nebo zemní plyn. Komise řeší u každé suroviny hrozbu přerušení dodávek a možnost její recyklace nebo nahrazení jinými komoditami.

Nový geologický průzkum

V České republice jsou v potenciálně větším množství čtyři zdroje kritických surovin. Kromě koksovatelného uhlí, které se těží na Karvinsku, jde hlavně o lithium, wolfram a fluorit z Krušných hor. „U všech surovin je předčasné mluvit o těžbě. Zatím nevíme, jestli by těžba byla ekonomicky životaschopná,“ řekl ředitel Kavina.

Vláda zatím vzala návrh koncepce surovinové politiky na vědomí. Ještě ji ale čeká posouzení jejího vlivu na životní prostředí. Teprve potom definitivně rozhodne. MPO věří, že se tak stane ještě letos. Potom bude reálné, aby se během tří let přepracovala geologická mapa republiky.

„Česko je podrobně prozkoumané, jen pokud jde o tradiční suroviny,“ sdělil Kavina. Podle něj existuje rovněž potenciál získávat kritické suroviny z odpadů po minulé těžbě.

Zajímavé lithium

Podobně uvažuje investiční fond ze skupiny RSJ, který vlastní firmu Cínovecká deponie zaměřenou na získávání lithia z předchozí těžby rud. Janečkův fond ještě nemá stanovený termín těžby, ale již chystá stavbu linky, kde se bude oddělovat písek od lithiových slíd.

„Předpokládáme, že se bude rozvíjet trh s elektromobily a dalšími produkty využívajícími aplikace lithia, a proto dojde k nárůstu spotřeby tohoto kovu,“ uvedla mluvčí komunikace RSJ Petra Krystiánová k důvodům, proč fond na Cínovci investoval.

Průzkumné práce na stejném místě zaměřené na hlubinnou těžbu chystá také australská těžební společnost European Metals. Česká republika má zásoby lithia poměrně značné − skoro šest procent světových zdrojů.

Mnohem méně pravděpodobné je obnovení těžby fluoritu, která skončila začátkem 90. let. „Obnovení těžby nevidíme jako reálné. Investice jsou příliš vysoké. Navíc byla v minulosti zlikvidována nejen těžba, ale také navazující chemický průmysl a výroba kyseliny fluorovodíkové,“ řekl jednatel firmy Fluorit Teplice Robert Rosocha. Jeho firma přešla na nákup surovin z Číny a Mexika.

Plány ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka ale mohou narazit u resortu životního prostředí, který zatím surovinovou koncepci oficiálně neviděl. Podle tiskové mluvčí Petry Roubíčkové jsou limitem, přes který její ministerstvo nepůjde, průzkum a následná těžba zlata nebo pokračování průzkumu a následné těžby břidlicových plynů. Ani jednu z těchto věcí ale MPO v koncepci neplánuje.

Autor: Petr Zenkner

Zdroj: ihned.cz

Nabízíme prostor pro nezávislé zdroje, relativní informace a různé názory nebo komentáře. Náš otevřený přístup a volný tok informací je určen všem. Publikované texty, příspěvky nebo komentáře nejsou názorem redakce inODPADY.cz nebo jeho vydavatele. Vždy se jedná pouze o názor daného autora a jeho textu.
Chtěli byste se s námi podělit o nějaký zajímavý názor, informaci nebo nápady? Neváhejte nás kontaktovat.
- Reklama-
- Reklama -

Aktuálně

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

- Reklama-

Recyklace